Petulkas | plky ze života mého.

Dnešní den začal jak jinak než zcela obyčejně,od čtyř hodin od rána,byť budík nařízen na 5:05 hod. můj mozek odmítal spánek ač spal zhruba 4 hodiny....asi to mému tělu stačí.

Nutkání nespat mě donutilo vstát z postele ve 4:50,tudíž čtvrt hodiny před plánovaným vstáváním.

Říkám si "to ten den pěkně začíná"

Paradoxní je že příprava do práce mi trvala cca 20 minut což je o mnoho delší než když vstávám na čas.

Vylezu ven - zima .... neskutečná zima,teploměr v autě ukazoval pouhopouhých 2 a půl stupně celsia,naftový motor,jež se na 6ti kilometrové trase neohřeje dostatnečně na to aby auto začalo topit...hrozná představa...mrznu v autě celou cestu....a co až bude zase mínus dvacet....fuj,nechci.

V práci stojim u beden jako blbec a čekám na závoz novin,který běžně jezdí cca před půl šestou ranní,nicméně abych si to jakože užila,nechal mě stát cca dvacet minut v té zimě než se přiřítila splašená dodávka s denním tiskem....asi jsem něco provedla,vhledem k takovéhle pomstě,kor pokud si slečna vyrazí do práce v legínách,že...

V pohodě že jo,noviny naložený,hurá do tepla... 11 balíků novin...si ze mě dělá srandu ne...a kdy to jako asi mam stihnout??? Blbci v té praze fakt.

Stírám si pot z čela(veškeré ranní malování je v řiti) ale stíhám i ranní cigaretku a čokoládu z automatu jakožto rituál a psycho přípravu na národ pitomců,což jak se dalo předpokládat jsem měla pocítit chvilku po otvíračce,kdy přišel pán potížista a opět mi hnul žlučí tak jako posledních několik pracovních dní...

Přežila jsem to vcelku v klidu s menším návalem vzteku,ale jinak s notnou dávkou sebeovládání.

Můj obyčejný pracovní den ničím vyjímečný,ničím zajímavý byl zakončen úprkem z práce jakože "hurá domu"

A doma?Doma překvápko od naší psí lásky,aneb zničim na co přijdu,takže zařvalo prostírání,dekorační koule,tiskátko a z vrby je opět bonsai... kreativní zvíře :)

Super den :)

mam šílenej vztek...takovej vztek,že bych chvílema něco rozbila a nebo si nejlépe omlátila hlavu o zeď...
naštvala mě naše čuba,bo mi rozkousala boty...od každé jednu......marně opakovati všem bydlícímm v tomto domě "zavírejte dveře a nenechávejte jí přístup do chodby,je to štěně" :o( jasně vždyť mám miliony na nový boty a pantofle na doma...takovej vztek jsem dlouho neměla a s bílou mrchou nemluvim doteď....
Naštvalo mě blbý zašívání knoflíků,když jsem se nemohla trefit,rozpíchala si prsty a musela x-krát rozdýchávat nával zuřivosti abych s tim nešvihla o zem.
Štve mě práce,peníze....tolik věcí bych chtěla změnit,dělat...

Co je to vlastně vztek?Pocit,myšlenkový pochod?

Pocity marnosti střídá smích...zmatek v hlavě...Spát se mi chce,ale zároveň nechce...
padá na mě nervové zhroucení nebo co to je....chce se mi brečet,nevim proč,nemam náladu na nikoho,na nic,mam chuť být sama někde venku a koukat na hvězdy nebo osvícené noční město....

A HLAVNĚ NEMYSLET!!!