No jako haluz největší...to už se mi dlouho nepovedlo abych nevěděla a netušila jestli jsem něco snědla či nesnědla a nebo se to ztratilo(nebo vzalo nohy na ramena)... J

Když se nad tím zamyslím,tak bych dneska měla radši někam zalézt a dělat,že vůbec neexistuji,protože předzvěst dne v nevědění a netušení mě docela děsí J

Sedím si v práci a mé chuťové buňky se ohlásí "v báglu máš hořický trubičky,máme chuť,tak nebuď líná a rozbal je".Tak fajn,vybalila jsem obě a jednu umístila pod pult(jakože schovat,kdyby přišel někdo z vedení) a druhou do sebe začala cpát.Načež po posledním soustu hledám tu druhou a docházím k zajímavému objevu...ona tam není... prohledávám to místo 3x a nenacházím ani drobeček.Nadávám jak špaček,kam se poděla nebo zakutálela.

Zastavím se a přemýšlím jestli jsem ji náhodou taky nesnědla...přemýšlím,přemýšlím...nemam tušení...a fakt nevím.V hlavě z té chvíle úplné prázdno,nic,čeho bych se mohla chytit a dopátrat se zdárného výsledku.

Prohledávám znovu a docházím k závěru,že tam prostě není kam by se schovala,takže musela zákonitě skončit u mě v žaludku,ikdyž to můj mozek zřejmě vůbec nezaregistroval...asi nejlogičtější vysvětlení ztracené trubičky.

Fakt to nechápu... jak si můžu nepamatovat jestli jsem něco snědla nebo ne...

Nemáte někdo vysvětlení?

Docela mi to v hlavě šrotuje J no,aspoň mám na celý den o zábavu postaráno.

Tak jsem narazila na řetězovku a nedalo mi to si ji ze srandy nevyplnit Napadá mě,jestli by z toho dokázal zkušený psycholog vyčíst povahu člověka a kdyby jo,zajímalo by mě jaká tedy jsem,protože ve většině svého bytí se radši neznám

Tady je ono "kdbych byla"

DEPKA

Depka je:

když se neukáže sluníčko

když se nic nedaří

nutnost dřepět v práci,když chcete být na chalupě na akci s kamarády

když máte pocit,že vás nikdo nemá rád

když končí něco co jste dělali dlouhá léta a měli jste to rádi

po hádce s někým koho máte rádi

když máte volno a je hnusně,ikdyž dny kdy jste byli v práci bylo nádherně(a děláte od rána do večera)

když vypadáte hrozně,zrovna když to nejmíň potřebujete

když je vám divně,smutno a nemáte náladu bez jediného důvodu

:(

To takhle jeden človíček (záměrně nejmenuji a blíže nespecifikuji) dostal tuším pod vánoční stromeček takovou plastovou věc v níž byl modrý gel... Nachytal nebo možná koupil,či k tomu byli-co já vím,mravenečky.
Počet?10,20 kousků?nevím přesně.
V tom nejdokonalejším případě a podle návodu by se měli mravenci živiti hmotou uvnitř té plastikové nádobky-čili tím gelem,jenže jak totak bývá,to nejlepší se normálně nestává.
A tak čas plynul a mravenečci si zobali gel,dělali cestičky a chodbičky,až vytvořili v celku zajímavých tunelů.
Občas si na ně nekdo posvítil jak jim to hochům jde,ale víceméně si jich nikdo nevšímal.
Po nějaké době kutání tunelů ustalo a mravenci si lenošili v "odpočívadlech",lezli po stěnách,prali se mezi sebou a řekla bych, že si užívali života.
Jednou jsem však přijela a se zájmem se hrnula zjistit,jak se mají,jestli vykutali další síť tunelů a jestli papají.
Jenže ejhle,mraveci mrtví a navíc asi jen v počtu 5kusů což nechápu,když nádoba byla uzavřena krytkou,kterou by malý mraveneček asi těžko nadzvedl,aby mohl na svobodu,takže je více než jasné,že jim někdo pomohl...ať už dobrovolně nebo nedobrovolně.
Zbytek osazenstva zůstal na pospas smrti.
Příčina mi známá není,dumám nad tím jestli měli hlad(asi ne,měli hafo gelu),neměli kyslík(blbost),gel se zkazi(je to možné?)
Tak mi to nedalo a musela jsem to zvěčnit,takže se můžete podívat jak vypadá mrtvý mravenec zakonzervovaný v gelu.
Je mi jich fakt líto.

takhle to vypadá,když někdo nemůže usnout,díky tomu,že ta věc mu svítí do xichtu(foceno 21.4.08-u fota je 00:17 min)

Skoro to tak vypadá.

V mojí hlavě se dějí věci J

Měla jsem chuť a náladu plodit,protože potřeba ulevit svému přeplněnému mozku byla silnější,než já.Jenže toho tam mám tolik,že vybrat jednu věc je takřka nemožné,jak se to předbíhá a tak mám pocit,že jestli mi neexploduje hlava,budu dobrá.

Doufala jsem,že se mi po vydatném spánku informace poskládají do šanonů a já si pak jen vyberu jednu,kterou vyhodím na papír aniž bych musela zformátovat mozek a přijít o všechna data.

Bohužel se zatím nepovedlo....

Čas exploze mého mozku se dá odhadovat na vteřiny.Přispělo k tomu velkým dílem tesco a jeho trapné pořádání akcí dole u fontány,kdy buď na překryté fontáně šaškují medvídci(kéž by aspoň živí) nebo zpěváci.Dnes jsem měla tu čest poslouchat ony "zpěváky(čky)"...fakt mazec.Nic falešnějšího,uřvanějšího a hroznějšího jsem snad nikdy neslyšela... Zvukem to asi nebude,řekla bych,že spíš opravdu neuměli zpívat A co hůř,v jejich repertoáru se objevovaly velice známé české písně...

Bolí mě hlava,hodně.

Exploze nastane za 10...9...8...7...6...5...4...3...

Oko je pouze orgán sloužící k přenosu obrazu do mozku a tím nám umožňuje vidět svět kolem sebe.(hodně zjednodušeně-pro chtivější většího možství informací-googlujte,nebo si zajděte do knihovny)

Z lékařského hlediska budou oči určeny k dívání se na něco,rozeznávání barev,tvarů,pohybu a tak dále.

Obvykle se tedy používají k tomu aby člověk viděl kam šlape a tím pádem nešlápl do ho louže,či něčeho podobného a aby věděl jaký tvar a barvu má ta která věc.

Dále k tomu aby nesnědl něco co by normálně do huby nestrčil,ba aby to dokonce uměl uchopit a nehrabal kolem sebe jak magor ve snaze najít ono něco k jídlu umístěného na stole a nezboural při tom půlku bytu.

V neposlední řadě slouží zrak k prohlédnutí si osoby,která se nachází před námi.

Prostě aby viděl svět...na vypisování je toho krapet moc.

Ale já jsem učinila objev,který mě naprosto neskutečně točí,ani nevim proč.

Někteří lidé mají totiž jednu zvláštní vlastnost navíc a to sice tu,že si prohlíží člověka stylem,který nabádá k vyřčení pozorovaným "co čumíš?"

Možná si to ani neuvědomují-toť otázka jestli je to dobře nebo špatně,to nechť si každý přebere dle svého.

Ono prohlížet si někoho(prohlídnout a během několika vteřin se přemístit na prohlížení někoho jiného) je vcelku normální,ale zapíchnout oči,otevřít pusu a nespustit pozorovaného z očí celou dobu než se ztratí ze zorného pole už mi tak normální nepřijde.Příklad,kdy mi paní stojící u lékárny zapíchne zrak na mé boty a nespustí je z dohledu do chvíle,než jí uteču přes silnici.Pocit,že mám něco na botě-v lepším případě jen bláto(suché),v tom horším nalepený toaletní papír nebo ho*no,je více než na místě.

Další jsou lidé co vás sjedou neskutečně přísným pohledem od hlavy až k patě a zpět a pak z nich vypadne něco jako "css" či jen zakroutí hlavou... bez komentáře.

Největší koncentrace těchto lidí je obecně asi v Praze a pak vždy v momentě,kdy to nejméně chcete...

Co s čumilama?Nemam je ráda.