Po dojetí na místo jsem se už o koně nějak nezajímala...vrazila je do rukou držičům a šla si dát pivo....fér ne

Na kolbišti pak Satan s Majdou krapet zametal,ale to už bylo nad moje síly nějak to řešit,protože by se pro něj trest dostat mě na hřbet rovnal rozsudku smrti.

Už mi bylo jedno jak chodí,co dělá a podobně,soustředila jsem se jen na sebe,Tarra a pak na Majdu a Tarra.

Cesta dom proběhla uplně v klidu až na jedno mozkové zatmění koně pod mým zadkem,kdy se naprosto nepochopitelně vyděsil betonového kvádru kryjící kanál.Jakože strašej bubák co žere chudáčky koníčky.Nějak jsem to nechápala,ohlídla se jestli nejede auto a s průpovídkama na adresu koně jsem ho nutila se jít na bubáka podívat zblízka.Kupodivu to přežil,ikdyž na to zpočátku nevypadal.

Cestou na nás začala řvát bouřka,takže jsme i přes můj zatvrzelý odpor ke "k domovu se zásadně nekluše a necválá" naklusaly,protože touha dojet suchá byla silnější.

Myslím,že koně to uvítali a přiznám se,že jsem si jen vezla zadek,nedržela se,nedržela koně,jen ho nechala jít jeho tempem domu...kdyby se lek a uskočil,ustelu si v poli s obilím jedna radost...nevadí.

Přes tu únavu a bytí celý den ve 30ti stupních bez možnosti stínu si už ani nepamatuju co se dělo po příjedu do maštale Vím jen,že jsem koni před maštalí sundala uzdečku a dojela jen na ohlávce.Myslím,že když jsme odcházely,začalo hodně pršet,ale nejsem si tím jistá-musela bych se zeptat... prostě mám od té chvíle jakési prázdno...takzvaná únava se tomu říká.

Závěr?Jak jsem se netěšila,tak to byl docela povedený den a mé pocity byly(hlavně ze získání třetího místa s Tarrem) více než příjemné.

Tímto chci poděkovat koni,že mě v tom nenechal

Nechtělo se mi,tak strašně se mi nechtělo krmit a kydat herky,patlat se s čištěním,sedláním,korektním oblečením,jet někam ze sebe dělat debila,sedět 5 hodin v sedle(a mít odřenou p*del-to jsem ještě nevěděla),že můj ranní výraz nejspíše hovořil za dost už když jsem vkročila do dveří sedlovny.Ikdyž Majda nic neříkala-teda aspoň si nevzpomínám-pokud jo,spala jsem... ano v 8 ráno jsem měla ještě hlubokou půlnoc a o to víc se mi nechtělo vůbec nic dělat.Ta představa mě ubíjela neskutečnym způsobem...od rána vedro na padnutí,ve vzduchu závan příležitostných bouřek,představa,že zmokneme,že budu celej den v tahu,místo abych byla někde jinde-třeba s bandou-flákání,mě fakt ničila.Kdo nepoznal neuvěří.

Hned jak to šlo,na*ral mě Satan,když nechtěl stát u úvazu aby se nechal vydrbat šamponem(záměrně jsem sprostá,bo jemnějším výrazem se to okomentovat nedá-a bude hůř,u jednoho slova nekončím).Ano čtete dobře,před závody a podobnými debil-akcemi obíháme herku s kýblem,rejžákem,houbou a vodou abychom z toho prasete udělaly bílého koně.Kdo má doma bělouše a jim podobné,ví moc dobře jak to jde-nejde,když je herka týden před závody čistá(člověk si libuje jak je ten koníček krásně bílý) a ráno v den závodů ji vyvede v barvě lejna od hlavy až ke kopytu...prostě k po*rání-doslova.

Já osobně propadám při tomhle pohledu naprosté panice a depresi...kdy mi v uších zní jen "ten kůň bude bílej."

Majda mě podržela... společnými silami jsme z něj vyškrábaly špínu(já drhla rejžákem),tak,že aspoň vzdáleně jeho srst připomínala bílou barvu.

Relativně jsem se uklidnila a šla připravovat věci s sebou.Dečky,sedla,uzdečky,chrániče,vodítka,ohlávku,biče,rukavice,helmy,chapsy,do báglu pití,náhradní oblečení,něco k zakousnutí a podobné kraviny.

Bágly jsem naházela do auta-byly odvezeny na místo-klusat s nimi na zádech by se mi moc nechtělo.

Převlíkly sme se,došly pro koně a chystaly se na odchod-odjezd.

Satan mě toho dne nas*al podruhé,když přerval vodítko,na kterém byl uvázaný-protože neumí stát-kretén,ne kůň.Tarrysek stál jak zlatíčko a koukal co se kolem děje-prostě miláček,ten to vyvažoval.Poté co jsem Satanovi vysvětlila jak se má chovat,že vodítka se netrhaj a úvaziště je od toho aby se k němu vázalo,stálo se u něj a ne dělalo bordel...jenže ten debil to nepochopil,ba spíš nechtěl pochopit a tak když ho Majda nauzdila a chtěla nasedlat,urval se znovu,jenže tentokrát to odnesla uzdečka,kterou teď budu muset platit...povolil nánosník a nátlyník.Aspoň už Majda ví,že se koně za uzdečku nevážou a už vůbec ne náš bílý debil.

Všecko jsem mu napasovala ze svojí náhradní uzdečky,takže mam kulový a ne náhradní pracovní uzdečku..

Měla jsem takovou chuť ho tam zkopat do kulatý krychle,jenže už jsem na to neměla sílu.Musela bych ho fakt zabít,přísahám.Ten kůň mi poslední dobou tak leze krkem,že to až hezký neni.Byla to od něj poslední kapka.

Cestou se tak loudal,že by ho předběhl i slimák a to má prosím v kohoutku kolem 180ti cm,by mohl krapet vyšlapovat,jenže on neee,takže jsem musela Tarra chvílema zastavovat a čekat až se milostivý pan bílý doplouží k nám.Kdybych šla sama,tak se vejdu do hodiny... pokud se jde se Satanem,je to na hodinu a půl.

Pokračování příště-asi zítra

Pokračování ZZVJ I.