Petulkas | Sám na vyjížďce

Přijela trubka dopo,že mě vezme na procházku abych si po licenci protáhl nožičky.Nebo ona aby si protahla tělo?Těžko říct.

Vychytrale si na mě půjčila kentaura,že prej v něm vysedí uplně všecko.

A prohlásila,že jede sama...což nechápu,protože se sama bojí dojít i nakonec ohrady aby jí prej něco nesežralo.

Vyrazili jsme přes hřiště,navedla mě na kopeček,kterej sem musel vyjít KROKEM!!!Vopruz největší.Jako snaha ho aspoň vyklusat,byla,ale narazila na nepochopení.

Na poli mi dovolila zaklusat a to dokonce až k polní cetě.Po tý mě nutila jít a to byla samá prohlubeň a vyjetý koleje od traktorů.Prej,že si aspoň budu dávat bacha kam šlapu...no měla recht.V jednom místě kde ten hnus povrch přechází v krásnou travičku,mi dovolila zaklusat a dokonce i kousek zacválat,což původně v plánu vůbec nebylo.

Najednou mě zabrzdila a donutila sejít na podmítnutý pole,protože tam uviděla kládu na zemi.Vtipně ji zemědělci nechtěli odtahovat takže ji jen objeli a podmítli to okolo.Tím pádem tam vznikl prostor na odskok a doskok na rovném porchu.Mělo to v nejvyšším místě asi 30 čísel,takže prostě kavaletka.Najela to se mnou krokem abych si to okoukal v tom nejnižším bodě a pak na to rovnou zacválala.No a já jako profík a úžasný koníček jí to krásně skočil.Tak mě pochválila a najela to znovu a já to znovu krásně skočil a začalo mě to bavit,takže to přešla potřetí a ukončila mojí zábavu slovy,že v nejlepším se má přestat a nehodlá se zabít.

Pak jsme ještě po poli kousek zaklusali a zbytek až domu mě nechala jít krokem,můra.

Váš uň