Slovník koňské inzerce
Myslím,že něco pravdy na tom občas i bude... 
1)Příjemně temperamentní = nezvladatelný
2)Na jízdárně tlačivý = s trochou štěstí se vám rozejde
3)Venku živější = s trochou štěstí stačíte zabrzdit dřív, než vletí do silnice
4)Živý = kůň blázen
5)Ve stádě nekonfliktní = nechá do sebe kopat
6)Ve stádě dominantní = všechny zkope
7)Zvídavý = bacha na kapsy!!!
8)Dobře krmitelný = sežere všechno, co má zelenou barvu nebo jen alespoň
vzdáleně podobné senu či ovsu
9)V boxe ostřejší, ale nezákeřný = bacha,vrahoun!
10) ošetřován dětmi = dospělí sbírají síly na ježdění
11) Ježděn dětmi = a) už nejsou ve stáji žádní dospělí,
kteří jsou schopni jezdit, b) dospělého odvezla záchranka
krátce po té, co vybral z kopyt
12) klidný u veterináře = po sloní dávce sedativ
13) Klidný u podkováře = pokud má podkovář 8 - 10 silných pomocníků,
tak je to možné.
14) klidný na vyjížďkách = Klidně vás sundá a klidně vám uteče
15) Jemný v hubě = Pokud máte ostré udidlo
16) Spolehlivý na parkuru = Spolehlivě se vyhne každé překážky
17) Nohy v pořádku = už celý týden nezakulhal!!!!
18) Využití: vyšší drezura = Zvladatelný pouze na ostré páce, přesně takové,
na jaké jezdí jezdci ve vysokých drezurách, ale my s ním jezdíme jenom nízké
parkury a nenáročné vyjížďky
19) Otec výkonnost TT, matka ST = ale malej neumí skákat
20) Otec výkonnost Grand Prix, matka drezura T = ale malej na drezuru asi nebude.
21) Silný odraz na skok = styl nic moc
22) Stylový skokan = slabý odraz
23) Výkonnost Z, perpektiva do L = Možná..... pokud se překážky L sníží ze 120cm na
24) Učenlivý = naučí se otevřít box či pytel s ovšem
25) V parkuru se nebojí profilů = bojí se těch bílejch a červenejch vlaječek
26) Nekope = kouše
27) Nekouše = kope
28) Kůň jednoho pána = kdykoliv jiného bez milosti vykope z boxu, včetně stájovéslužby, veterináře či svého budoucího majitele.
29) Má rád psy = samou láskou by je sežral ( => kouše je)
30) Úspěšný v parkuru = úspěch - dokonce se mu povedlo jednu soutěž dokončit!!
31) Úspěšný v drezuře = úspěch - jednou dokonce úlohu dokončil a nevyskočil z obdélníku!
32) Přiježděný = umí naklusat, nacválat, zastavit, ale běda, když ho budete chtít otočit!
33) Ochotný skokan = Ochotně vyskočí z jakékoliv ohrady
V terénu podruhé
Tak jako to už je na ochránce zvířat,bo to co mi trubka provádí,překračuje všechny únosný meze.
Nejdřív nás nechá zavřený skoro půl dne a pak mě místo vypuštění do výběhu,kde čeká hromada sena,uváže v boxu a vrhne se na mě s čistěním?To přehnala.
A navíc to pěkně odflákla.Vyčistila mě totiž jen rýžákem s dlouhym chlupem v místě sedla,martingalu a uzdečky.
Navíc jako,jak mě uvázala...no prostě blbá.Pak se děsně divila,když jsem vycestoval ke krmení vodítko nevodítko a začal se dobývat do prázdného sudu od ovsa...a za to mi vynadal,že prý nemůžu chvíli stát na jednom místě.
A jako co se diví,v boxu mě nikdy neuvazuje,takže je jasný,že tam přece stát nebudu.A taky mi hrozila,že mi bací,jestli nebudu stát a budu se přes ní rvát ke krmení...tak jsem dělal,že se bojim aby měla radost...jenže kdo by se jí bál,že jo...ale to jí radši neříkejte,bo ona by zase vynadala mě.
Vytáhla mě ven,zase do terénu...zase tu samou trasu,akorát v opačnym směru...takže kolem dětí hrajících u hřiště fotbal(bojim,bojim),na kopeček(jen jednou a ten nejmírnější),kukuřice klusem,část krokem,Polačka do půlky klusem,od půlky cval střídavě na obě nohy a krokem do oračky.
Původně to chtěla otočit,že prý se vrátíme a pojedeme jen tím podmítnutým,ale nakonec se rozhodla,že ne a nutila mě jít tím hlubokým hnusem...prý si aspoň trochu máknu,když nic nedělám.A nutila mě v ní i klusat,na otěži.
Je na mě zlá.
Domů jsem opět šlapal sám...ona seděla jak pytel brambor a vezla si zadek.
No a doma se odehrávala klasika ve smyslu odsedlání mě u sedlovny,bo je líná si cajky odtahat z boxu.
Ale vytáhla na mě novinku...napustila kýbl vody a postavila mi ho před nohy,že mi je umyje od bláta...a nakonec to dopadlo,tak,že mi nohu do toho kýble postavila a cachtala mi nohy takhle,jednu po druhý...co by jako dělala,kdybych se bál,uskočil,rozšlapal kýbl a utek?Asi by se tlemila jak jí znám.
No má štěstí,bo já jsem totiž charakter a něco takovýho mě fakt nerozhází.
Pak mě hodila do ohrady se Sáťou a hodila nám trochu sena na žvejkání.Aspoň,že v tomhle je hodná.
Váš uň
V terénu...
Po dlouhé době...
Konečně mě taky vzala ven a nemučí mě pořád jen na jízdárně jako holky.V tomhle má aspoň rozum,že nebude trápit chudáčka koníčka na jízdárně po sportovní sezoně...přece...díky bohu za to.
Ale i tak to jako s tou náplní práce trochu přehnala,bo jako nutit mě vylejzat kopeček 4x,z toho 3x po sobě trapně krokem a na otěži,protože poprvé jsem ignoroval pokyny "krok" a vycválal jsem ho...to jako není zrovna fér,jsem měl prostě radost nooo.
Prej že to prověří jakou mám kondičku a jestli se zadejchám a opotim.Jo kulový,nic takovýho,ještě bych jí udělal radost.Ale jinak jako vyjížďka fajn.
Na prvním poli jsme si zaklusali a protože se mi bořily nožičky a kolem jezdil traktor,mě po chvilce stáhla do kroku se slovy,že ještě dostaneme vynadáno,že oráme pole...takže mě nenapadlo nic lepšího,než s ní po projetí kamionu,vystartovat a uskočit do pole.
A blbka zrovna měla v ruce mobil,že bude fotit.Useděla,ale až jí to jednou provedu zas a ona neusedí,rozbije si místo rypáku i mobil...a to bude řevu.
Takže mobil schovala a věnovala se plně řízení,že prej moc vymejšlim a tak dostanu práci...na otěži.Buzerace.Fakt.
Až konečně na polní cestě mě naklusala a nechala mě i vytáhnout abych se protáhl.Tak jako neřekla ani popel na to jak jsem šlapal,bo to bylo přesně podle jejích představ.
Na kukuřici říkala,že si zacváláme na každou ruku kousek...za odměnu.Jo,fajn,až na to,že celou dobu nedělala nic jinýho než brzdila,bo jsem valil jak střela.Takže to vzdala a cválali jsme pár desítek metrů a dost.
A domů mě nechala klusat...ale to už jsem krapet hnal...takže mě opět musela usměrňovat a připomínat mi,že jako ta večeře ve žlabu fakt nemá nožičky a neuteče a že Satan sice nožičky má,ale taky neuteče a kdyby utek,tak mi to stejně bude jedno,bo ho nemam rád.No jako fakt to na mě zapůsobilo,protože jsem zpomalil.
Doklusali jsme až k tomu osudnýmu kopečku,kterej mě nechala vyšlápnout 4x a šli jsme kolem hřiště domu.Ještě mezi stromy se mnou provozovala slalom či o co se to snaží.
No a šlo se domů...na poli u ohrady mi zahodila otěž a pronesla že je zvědavá jestli jí donesu domu,když mě nebude řídit a taky že jo...vyšlapoval jsem si to domu pěkně svižně a ani kvůli travičce jsem se nezasek.A dovedl jsem jí až k vratům stodoly na kostky aby nemusela skákat do bahna.
Jako pochválila mě,to se musí nechat,ale dvojitou večeři jsem nedostal...
Fotky budou až trubce půjde doma net...říkala.
Váš uň.
bodláky jsou fajn...ovšem jak pro koho...
Co víc k nim dodat...protivné,hnusné cosi,co vymyslela příroda...ble.
Chytá se to všude,vždy v dobu,kdy je to nejmíň potřeba a na místa ze kterých to nejde ven...
Toť vyjádření trubky
A teď názor můj... :)
Jéé bodláčky...výborná to věc,k vytočení trubky do vysokých otáček,mám je rád.
Zamotat si jich do hřívy a ocasu desítky je fajn...ocas pak disponuje větší palebnou silou,když se oženu jakože po mouše a přitom nenápadně po trubce.
Jenže má to i své nevýhody...ona trubka mě pak nechá hodinu stát u vazáku a trhá mi ocas...celej...a vůbec jí nezajímá,že mi to není příjemný.
Jen cedí mezi zuby,že když jsem si je tam zaplet,tak ať si teď nestěžuju,když chce abych nevypadal jako debil a že pod sedlo s bodlákama nepůjdu....jako já pod sedlo jít vůbec nemusim že jo,mě by to vůbec nevadilo...
A pak mi jako buzerantovi zapletla ocas do copu...copak jsem nějakej pokusnej králík aby si na mě musela zkoušet svoje kadeřnický umění?Stejně se jí to vůbec nepovedlo,ikdyž tvrdí,že to sice hezky nevypadá,ale svůj účel to plní...a už vůbec jí nezajímá,že se mi ostatní posmívaj...
Je na mě fakt hnusná...
Tady je z trápení mého nějaké foto...
Před
a po
Váš uň
Uprchlík...
Bohužel pro něj lapen dříve než stihl jakkoliv zareagovat...naštěstí pro mě...ale jsem si jistá,že kůň měl na věc vlastní názor...V pozadí na fotech další dva chudáčci koníčci-ti hodnější zdržující se v uzavřeném prostoru.
Jaká spokojenost...
moment přiblížení a překvapení...v tuhle chvíli měl šanci ještě utéct...proč to neudělal,nemám tušení...
O kočičkách u koní
Nemám je ráda,ale jen jako dospělé jedince... mini provedení mi nevadí,lísání je u nich tak nějak odpustitelné.
Velké kočky nemusím...vadí mi to jejich vlezlé lísání se,ikdyž na to člověk nemá náladu.Pokud jo,nevadí mi to,ale otírání se mi o nohy,když něco dělám mi vážně štve.
Ale kočky u koní jsou krapet něco jiného...ne že bych je měla radši...to vůbec.
Každopádně si nechají líbit naprosto všechno a tím naprosto myslím opravdu naprosto,protože když bez jakéhokoliv odporu trpí nálety malého díťete,které absolutně nebere na vědomí "malá kočička,to nesmíš" a tak podobně,ikdyž ví,že to nesmí.I přes to,že dostane na zadek za jednu věc,udělá ji v zápětí znovu.Ty kočky mají můj neskutečný obdiv,bo jen málokterá by se asi nechala vzít za ocas a nechala se sebou točit a házet,málokterá by se nechala hodit bez odporu do bazénu nebo psovi do kotce...většina si myslím,že by se tvrdě ohradila,sekla drápky po tyranovi,nebo se prostě nepustila...ale ne,tyhle kočky ne,naopak se ještě vracejí...
A takhle to vypadá poté co si člověčí mrně,ala tyran koček odejde schrupnout...
Garfield je nejstarší kotě...je to ten zrzek na kraji...
Je hnusná
Udělala ze mě kreténa a buzeranta...jsem prostě chudák...no posuďte sami na fotce co vytvořila...
Nemohl by jí někdo udělat přednášku na téma chování k chudáčkům koníčkům,taky by tam mohla být obsažena estetika a tak dále... prosím?!
Jinak na mě jako uplně kašle...jako co se týče ježdění mi to vůbec ale vůbec nevadí,ale ten zbytek...na to prdí taky...akorát mi vždycky přijde vyrvat z ocasu a hřívy bodláky a vybrat z kopyt.
Byli sice o víkendu jezdit,ale teda moc tomu nedali.To aby jste tomu rozuměli...ona trubka mě půjčila a půjčuje svému příteli,protože jsem nejhodnější chudáček koníček ve stáji .
Vždycky mi před ježděním vyhrožuje,že jestli budu dělat kokotiny s tím jejím na hrbu,zabije mě a vůbec ne rychle a bezbolestně...takže sekám latinu...radši.Poslouchám ho na slovo.
Po procházce po poli se mě pokoušel párkrát naklusat,jako vyhověl jsem mu,ale prý se mu to vůbec nelíbilo a půjčí si na mě westernový sedlo...a prý se bude i cválat...to jsem zvědav jak tohle dopadne.
Podám hlášení...když mě k tomu trubka pustí abych mohl také projevit své literární vlohy.
Ale jako to,že jsem dostal dvakrát večeři,bylo fajn...mohlo by se to někdy zopakovat.
Sice trubka zuřila,když našla místo kýble připraveného na večeři,kýbl naprosto prázdný,ale co se dá dělat... dvojitá dávka jádra,dvojitá lněného semínka,vitamínů i biotinu na kopyta...
Váš uň
Tak jsem včera pozorovala a dumala…
Neustále přemýšlím nad nějakým zlepšovákem-aby koně seno neroztahali,nepodupali a nepos*ali a nezašlapali do bahna...ale když bych věděla přibližně co,nemám materiál a pomocnou ruku,která by to se mnou byla ochotná spáchat(teda popravdě,na pomocnou ruku jsem se zatím neptala...)
Kdyby naši koně byli zcela normální a nechovali se jako dementi prvního řádu,stačila by zbouchnout jedna bedna z nějakých palet,či prken...jenže oni se tam prostě tři nesnesou.Malej zrzavej zmetek spolu s protivnou březí kobylou vyhánějí dost agresivním způsobem obřího bělouše od všeho co není rozdělěno na několik hromad v počtu 2-
Pokud to takhle bude pokračovat,začne s větší zimou hubnout a to fakt nechci...a nechat ho doma zavřeného celý den taky ne...takže přijímám návrhy jak to vymyslet aby mohli být všichni 3 venku na volno,ale aby ti dva nelezli třetímu do jeho přídělu sena.Nejsem si jistá jestli mobilní "žrací ohrádka" z pásek a ohradníkových tyček připadá v úvahu...asi by její životnost nepřevýšila několik málo vteřin...
Na pastvinu bude s prvními mrazy koním vstup zakázán,takže odpadá i možnost zavírat někoho z nich na ní s hromadou sena...nehledě na vzdálenost,kterou by člověk s vidlema musel urazit...
Nároky veliké,možná z mé strany pohodlné,ale opravdu nechci s vidlema sena bruslit bahnem napříč celou ohradou...zabírá to moc času,znamená moc námahy...
Chtěla bych něco vymyslet blízko vchodu...
Ještě je tu možnost počkat až se odstěhuje kobyla...a jestli se ti dva pak nějak snesou a budou ochotni se rozdělit...
No jsem zvědavá jak to dopadne...hubený koně druhou zimu po sobě už bych asi nesnesla...
Rozdělení hromádek sena v praxi
Mlhavé podzimní dopoledne u koní
Koním je to absolutně jedno...přijde mi,že si libují ve ztracení se za oponou mlhy,není totiž vidět jestli nepodlézají pásku a nezdrhají k prasečáku s vidinou lepší trávy.Nedivila bych se jim bo v ohradě už nemají skoro nic a jsme pomalu nuceni začít přikrmovat senem...ale kdo je pak má nahánět a chytat...v počtu jednoho člověka,když se rozhodnou odejít.
Na druhou stranu je to hezký pohled,když se vám ztrácí pomalu z očí a obklopuje je to bílé cosi,nebo když se z něho opět vynořují...taková pohádka.
Podzim
Už je to tady...
Plískanice,déšť,chladno,bláto,vítr,změna počasí během minuty,brzo tma,vstávání za tmy,změna času...
Třeba u koní to v praxi znamená převlíkání se ve studené sedlovně do studených věcí v několika vrstvách,na nohy místo žabek podkolenky a holinky,bo bahno v ohradě za chvíli přeroste únosnou mez a já se začnu rozčilovat v návalu beznadějného vzteku,že nemůžu protlačit to neskutečně(samozřejmě to řeknu sprostě) těžký kolečko kupou sraček...že mi prší a fouká do ksichtu,když povezu kolečko slámy,která mi bude lítat do očí,když mi herky bláznivý rubnou do naloženýho kolečka a vysypou jeho obsah do té hmoty....těším se až budu na pokraji zoufalství s chutí se všim seknout,sebrat se a vypařit se z povrchu zemského,řvát na všechno a všechny kolem jak mě to všechno už sss...štve.
Při ježdění to znamená nabalit se ještě víc,na koně naházet o půlku víc cajků než normálně,protože herka si je schopná v blátě našlápnout cokoliv,zaříznout do nožicky taky cokoliv,takže balíme nožičky do chráničů a kdyby náhodou moc pršelo a foukal vítr,musí mít ještě bederku aby náhodou nenastydl...jenže kde je spravedlnost,kdy on si šlape pod teplym kožichem a bederkou a já nahoře utírám sopel bo je mi neskutečná zima...a herka se ještě k tomu tváří děsně uraženě...
Domu člověk přijde unavenej,zmrzlej,mokrej a špinavej i na místech kde spočívalo několik vrstev oblečení...jak je to možné je mi každoročně nevysvětlitelnou záhadou.
Jinak je podzim vcelku pěkný roční období..hlavně když je hezky...sluníčko nízko,prosvítající zkrz barevné listí stromů na mokrou silnici...kouzelná romantika.
Navíc pokud je tohle vidět ze hřbetu koně...prostě paráda.
No těšim se na to strašně moc...na všechno...hlavně na to stmívání se dost brzo.
změna je život...aneb novinky
Už to tak bude...momentální a impulzivní,zásadní rozhodnutí podpořené blízkým človíčkem a pohárem,který přetekl přes svou pověstnou hranici je v některých případech fajn.Člověka nakopne udělat zásadní rozhodnutí hned a nedovolí mu přemýšlet co by kdyby.
Na konci listopadu,nebo na začátku prosince se stěhuju...emigruju ze stověžatého velkoměsta do cca 100km vzdáleného menšího města,od rodičů k příteli,z práce do jiné práce,z chaosu do klidu a tak prostě celkově....stane se ze mě i papírově vidlák,bo trvalým bydlištěm mi v papírech bude psána malá vesnička,kde máme chalupu.
V životě by mě nenapadlo,že to opravdu někdy přijde,že se dočkám,že to udělám.Snila jsem o tom dlouho,leč zatím jsem strachy zůstávala stále na místě...
Až když mi konečně do života vstoupil někdo,kdo mi stojí za to,to udělat...vstoupit skoro do neznáma a začít skoro znovu na novém místě.
Jakou seženu práci...jak dlouho mi bude trvat,než se naučím aspoň trochu vařit :)
Čekají mě dohady,řekla bych i dost nepříjemné obličeje mých nadřízených...jen doufám,že žádné problémy.
Jinak se z hodné mě,stane hnusná,podlá svině,která znepříjemní život té,která ho znepříjemňuje mě...pokud to přežene....jakože k tomu nemá rozhodně daleko.