Synchronizovat,vytřídit,ukecat,seřadit a vybrat ty nej(záměrně nepíši nejlepší,nejhorší,nejsilnější) myšlenky se zdá dnes býti nadlidským úkolem hodným porady s něčím(někým) nadpozemským...
Help me pleas mé alter ego!!!

Jeden človíček mi vnuknul myšlenku jiného levelu,bytí,existence něčeho co nevidíme a ufo to neni...a je mazec když nad tím člověk přemýšlí,jak všechno ožívá...fantazie umí věci.
resp.to on přišel na to že by mohlo být něco jako naše druhé(třetí,páté) já ,které nám napovídá co kdy dělat nebo nedělat,postrkuje k nekalým věcem ale zároveň udržuje naší mysl na hranici zdravého rozumu se slovy "to nedělej,to nemůžeš,blbost,bude ti špatně,někomu ublížíš".

Jedná se o dva pány,jak je vidím já...ten první,pán v bílém fraku,vysoký,tak 40let,vážný výraz ve tváři...řekněme že je to třeba někdo jako anděl,ikdyž křídla postrádá,stará se přes den o tu kladnou stránku člověka a udržuje hranici slušného chování...a jistou dávku růžových brýlí při pohledu na svět.(Bohužel u mě ty brýle váží asi tunu a skla jsou jak dna od tupláků).Malinko to nevychytal.

Ten druhý pán v červeném fraku,něco kolem 30ti let,kožené špičaté boty z hadí kůže,cylindr v jedné ruce a hůl v druhé(vše červené až rudé barvy),ďábelský pohled,vousy,jistě nemusím napovídat komu se podobá,se k moci dostává především večer,případně i ve dnech kdy je na výsluní depka... tento pán povětšinou jen tak sedí,nohu přes nohu a potutelně kouká,co by vymyslel a čím by mohl člověka šťouchnout do činností za normálních okolností nemožných se slovy "to nedám,se stydim apod" ...
Samozřejmě největší radost prožívá a body připisuje,když se mu zadaří nebohého člověka zlomit v jeho propěch...to se pak dějí věci...kdo ví,ví,kdo neví,nechť zapřemýšlí nebo zapojí fantazii...
Někdy si ho člověk pozve úmyslně aby se odvázal,pobavil,ukázal jinou nežli tu "hodnou a tichou" stránku svého já...a někdy přichází nečekán,nezván a jako dar nese depresivní náladu plnou černých myšlenek...a to nemám ráda,nezbývá poté nežli se mu postavit a poprat se s ním jak nejlépe umíme.Bohužel mezi jeho vlastnosti patří vkrást se člověku do mysli kdykoliv se mu zachce.
A když jsem utěch dvou pánů které mám (ne)jen já v hlavě nabízí se otázka zda se nejedná o dvě alter ega která sdílí jednu tělesnou schránku.

Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela a nikdy mě nenapadlo dát těmto dvěma "postavám" lidskou podobu a tvář :) nicméně je to velmi zajímavé a jinak se s tímto nechá pracovat jak na papíře tak v myšlenkách...

Děkuji za inspiraci

Včerejší ráno absolutně nenasvědčovalo tomu,že by mělo být cokoliv jinak a už vůbec že bych se měla začít bát sama sebe.

Jakmile jsem vešla po čtrnácti dnech do práce,začalo býti veselo,jelikož jsem došla zjištění že můj prst u nohy který jsem si svědící škrábala,je rozdrápaný do krve a tudíž,že se mi bude poněkud obtížněji chodit...no co...leukoplast to jistí že.

Tímto se zdálo,že první pracovní den korunovaný malým problémem jménem prst proběhne vcelku v cajku,ovšem jak pošetilé...

V podvečerních hodinách jsem se vydala do skladu pro kraton cigaret jakože "budu akční a vše doplním" ,jsem vylezla na židli,hrábnu pro ten karton a vyhrožuju zbytku,a´t se opováží sesunout...no a co se nestalo...nejvrchnější karton se začal sunout směrem na mě a vzhledem k tomu,že jsem se jednou rukou držela abych se nesesypala ze židle zbyla mi na sebeobranu jen jedna ruka držící ten jeden sundaný karton...no a co se nestalo.. ten letící karton jsem prostě nestihla odklonit z dráhy jeho pohybu a přesně hranou se mi zapíchl pod oko....auuuuu...výborná záležitost když takhle člověk stojí na židli a nic nevidí díky slzám v očích....

No co,podařilo se mi slézt,zahodit karton pro který jsem původně šla,nechat se vysmát od kolegyně a zůstat nohama pevně na zemi s mokrým hadrem na oku a se slovy "jesti budu mít monokla,do práce nepřijdu".Takže mam šlinc pod okem,ale modřinu naštěstí ne :)

A do třetice aby toho nebylo málo jsem si málem dveřma urazila kus kolene....výsledkem je jelito,jak jinak.

Fakt nebezpečná sama sobě...nejlépe se někam schovat a doufat že to období přejde...

Podzim a jeho debilní nálady aneb depka hadr na celý a každý den...to mě fakt nebaví a nejradši bych se zahrabala jako medvěd do postele a vylezla až s prvními jarními paprsky sluníčka...

Nejhorší je že mě nic nebaví a nic se mi nechce... skoro...

Kdo to vymyslel?Podzim,zimu...fuj to je hnus...nic se nedá,brzo tma,furt tma a když je světlo tak je člověk v práci která mě taky nebaví.

Kašel mám,rýmu mám...