Trochu pozdě,vím,ale jako vzpomínka na teploučko,sluníčko,začínající léto,dobrá ne,teď,když už je podzim a teploty pomalu klesají...když už nic,tak aspoň zahřeje...snad
A to já bych nechtěl takovou cetku,ikdyž si nemyslete,že je to nějaká cetka,ale já bych chtěl prostě něco dražšího.
To jako něco dražšího a ne za 1500,to jako třeba za 80tisíc,to je něco co?
To tamhle měli křížek,diamantový na kůži za 80tisíc.No tady to je prostě cetka.Se mi to líbilo,ale teď už mě to nějak přešlo,to já bych spíš něco dražšího.
A máte něco z olypjijské kolekce?Koukám,že jen tady ty a tady máte z olympiády 2006,to teď bude 2010...
Mám i boty Hugo Boss z olympijské kolekce.To jen tak někdo nemá a dělá to i Dolce a Gabana a jiní ale prostě to není Hugo Boss.
A to já to nenosim takhle venku ale pod tričkem,to mě se to venku nelíbí.
Ty swatchky to je tak na nějakou party,tam to rozbijete a můžete zahodit,protože je to stejně neopravitelný.
No tady to sem si koupil proto že se mi to líbilo a i swatch je teď in tak proto.Teď se to nosí,tak jsem si to koupil od swatche ale dělají to i jiný,ikdyž to třeba je za 15 tisíc.
Tady to provedení je vlastně slepený tou pryskyřicí dva kusy kovu a tím protažená kůže...no hotový tak za 10 vteřin.
No nic,je to prostě cetka...nashledanou.
No jako....bukvice a ještě k tomu s inteligencí houpacího koně.
Valila jsem oči a jen se přiblble usmívala nebo přikyvovala,bo mě nenapadla jediná rozumná odpověď J
P.
Počasí se zdálo,že bude přát a z počátku to také tak bylo.
Cesta byla sice delší,ale dala se celkem v klidu přežít. J
V klidu jsme si prošli celou horní část areálu,dali si ňamku a pomalu vyšplhali na tribunu,pod kterou se měly odehrávat ukázky westernového ježdění,lasování,akrobatického ježdění na koni,práce s bičem a ukázka se zbraněmi.
Po těchto ukázkách jsme si s broučkem došli si na obídek a pak prošli areál dole,kde leží samotné westernové městečko.Koukli na hady J pštrosa přesunuli k aréně,kde byly připraveny soutěže o nejhezčího koně,slalom mezi tyčema,barely a ukázka indiánů. Fotila jsem skoro pořád a vše se mi moc líbilo.
Jenže z ničeho nic začalo poprchávat a v dáli bylo slyšet hřmění,takže jsme se přesunuli na druhou stranu pod pár prken,kde mi nekapalo na foťák.Po necelé chvíli se spustil liják.
Stáli jsme s láskou pod pěti prkny v té největší průtrži a koukali jak se tribuny vylidňují a jak se z části stala deštníková a pláštěnková přehlídka.
Bouřka byla vcelku pořádná.Ne,že bych se bouřky bála,já jen lezu pod peřinu J Jenže utéct se schovat do budovy či stanu by znamenalo běžet několik desítek metrů deštěm bez možnosti pozdějšího převlečení se a navíc místa ke schování byla nemilosrdně nacpána lidmi.Ikdyž romantický to bylo J Teda aspoň mě to tak přišlo. J
Jediné čeho je škoda,že soutěž v barelech byla pro průtrž mračen s bouřkou zrušena,protože aréna se proměnila v jednu velkou bahnitou plochu.
Počkali jsme až přestane,došli si pro mikiny a sešli jsme zpět dolů,dali si pivo a čekali až nás pustí opět na tribunu,kde bylo v plánu divadelní představení s názvem "Bruno odpadlík" .
Jediné čeho je škoda,že byla soutěž v barelech,která byla pro průtrž mračen s bouřkou zrušena,protože aréna se proměnila v jednu velkou bahnitou plochu.
Hrozně moc se mi den strávený v městečku s láskou líbil,škoda jen,že jsme nemohli přespat a podívat se večer na ohňostroj,protože jsem byla dost nechcípaná.
Tak to je z prvního výletu zatím vše.Když se poštěstí a něco mě k tomu ještě trkne,dopíšu to sem.
P.
PS:Pod odkazem je pár fotek :) http://petulkas.rajce.idnes.cz/Westernove_mestecko_Sikluv_mlyn/
Asi to uplně nepatří do obdenního úletu,ale to nevadí...
Chtěla jsem už před měsícem a půl začít psát postřehy ze společných výletů a zážitků mého broučka a mé osoby,ale prostě nebyl čas sednout si ke kompu na hodinu a vymyslet článek tak aby měl hlavu a patu.Bohužel,když jsem se dostala k pc,bylo to jen zkouknout email jestli se mi neozvali s nějakou pozitivní zprávou kvůli práci,nebo se po práci podívat,či narychlo napsat nějakou blbost aby "deníček" neumřel.Ikdyž přemýšlím,že ho stejně smažu a že to byl asi špatnej nápad.
O odhalení se jistě zmiňovat nemusím,myslím,že to z první věty vyplývá docela jasněJ
Nejsem sama samička již od cca 3.7.2008.
Troufám si tvrdit,že jsem našla človíčka-spřízněnou duši,jsem konečně šťastná a neměnila bych vůbec za nic.
Tak to by jsme měli.Chtěla jsem to bonznout fakt dřív,ale přísahám,že jsem se k tomu dřív nedostala,jelikož jsme s broučkem pořád spolu a neustále někde poletujem,výletíme,nebo jsme mimo internetový dosah... a vůbec mi to nevadí.Bez problémů jsem se o dovče bez netu obešla.
Že bych už začala s těma výletama? :)
Nevím jestli je poskládám časově správně a postupně tak jak šly za sebou a v jakém časovém rozsahu se tu budou objevovat,ale nějak se to určo schroupnout nechá.
Viz článek v rubrice "výlety" :)
P.
aneb ten chlast dělá divy
PS:Foceno mnou,skleničku drží můj brouček
Normálně mi zatrhnou net v práci...
Odříznou mě od okolního světa komplet.
Kdy jako budu psát žvásty do deníčku?Kdy budu tvořit klubové stránky,kdy budu dělat fotky?Kdy budu koukat do mailu?Kdy budu hledat práci?Kdy si budu povídat s lidičkama,které nevídám na živo po ICQ?Sakra,to přece po příchodu z práce po deváté večer nemůžu stíhat... to prostě není fér.Nemůže mít den třeba 36 hodin?Aspoň pro ten pocit,že bude mít člověk na všecko víc času bez toho aby omezil dobu potřebnou ke spánku...
Celý den se tu akorát budu kopat do (zadní části těla),bo číst se tu skoro nedá,studovat už vůbec ne(to jako že bych započala samostudium a vzdělávání se) a čumět na lidi,kteří tu skoro nejsou je taky vopruz...a úklid je na 2 hodiny když se u toho budu flákat a vyleštim každičkej roh do zářivé čistoty... L
Psaní do deníčku jsem tak nějak vymyslela...word mi tu zůstane,takže budu psát v něm,pak přetáhnu na flashku a doma na net.Jinak to asi nepůjde.
Focení budu muset asi omezit nebo si vzít na splátky notebook,nosit si ho do práce s sebou a fotky dělat v něm...
Asi si začnu kupovat noviny abych aspoň věděla co se u nás s ve světě děje...když nestíhám ani ty zprávy.
Nejjednodušším řešením se zdá změna práce...jenže nejjednodušší je zároveň nejsložitějším,bo sehnat "u nás" práci kde by mě chtěli je asi nadlidský výkon,nebo je to o štěstí,které se mi ustavičně vyhybá kilometrovým obloukem...
Ne nestěžuju si,jen konstatuju pohled na věc mýma očima-očima pesimisty...
Zdá se mi to nebo je rok 2008 tak nějak rokem na ho*no?
Aspoň,že ta herka je na mě v rámci možností letos hodná J
. . . - - - . . .
P.
Bohužel jen na určitou dobu...Když je blbá a neumí chodit,tak se pak není čemu divit.
Celou dobu šlape po kopcích a nic,jenže posléze jde po rovině a zvrtne si kotník tak,že už týden nemůže skoro chodit.
A aby toho nebylo málo,v pondělí si usmyslí,že na mě vleze a pojede do terénu nacouračku a lehce zaklusat abych se jakože neflákal...No nedomyslela to,bo už při šplhání na můj hřbet skuhrala,že jí hnáta bolí.
V kroku si nestěžovala kupodivu ani jednou,ale bylo vidět,že nemá nohu předpisově "u koně"(to jako u mě),ale lehce špičkou ven.Škoda,že jsme nepotkali nějaký úzký průchod,by pak nemohla nadávat,že jsem jí urval nohu,mohla by si za to sama...hihi.
Dojeli jsme až k první vesnici kde mě po obvodu pole otočila směrem k domovu a pobídla do klusu.Jako vyšlapoval jsem jak hodinky až mě musela lehce brzdit a celou dobu hlásila "Tarííí,Tarííí,pššššt,klííííd,pomalíííí" a mezitím stihla ještě skuhrat,že jí ta noha bolí jako prase,že se nemůže do třmenu vůbec opřít a že teda skákat v sobotu na závody ne e,že radši Pardubická výstava.A já jako budu doma??Nestydí se?Nechala mě na pospas Martě celý týden a odjela si s přítelem na Moravu za jinýma chudáčkama koníčkama(chudinky,doufám,že to přežili bez újmy na zdraví) a ještě se na mě vybodne v sobotu?Její drzost fakt nezná mezí...
Jako kdybych nebyl charakter,její zahození do zasetého pole by mi nedalo moc práce...a že jsem měl příležitostí vela(kamiony,auta,ptáčci).Se zaťatými zuby vydržela klusat cca 2x 3 minuty a pak to vzdala.Skoro jsem se ani nezapotil.
U silnice mi povolila a nechala mě 10 minut popást trávy bo ve výběhu už nemáme skoro nic.To jí šlechtí...trošku.
Dojeli jsme na dvůr a tady začala správná prekérka pro trubku,bo teprve tehdy jí došlo,že musí vymyslet jak s tou nohou dolu tak,aby to pokud možno nebolelo vůbec nebo co nejmíň a nezlomit si při tom tu druhou,bo doskakovat na zem na jednu nohu se nevyplácí.
Přemýšlela docela dlouho až nakonec slezla skoro jako normálně,akorát se vůbec neodrazila a jen se pomalu sesunula po sedle na zem,čapla mě a odpajdala se mnou k sedlovně,že prý se nebude se sedlem tahat až z maštale.Tak jsem tam stál,koukal na ní jak ze mě sundavá cajky,sundavá ze sebe chapsy,boty a rajtky(to si jako mohla odpustit) a pak mě odvedla do boxu,kde mě nechala chvíli řvát než mě pustila do ohrady s kobylou.
Čekal jsem lepší návrat,ale aspoň mě nenutila makat,přinesla mi jablíčka a dokonce se přišla i pomazlit...
Váš uň