Nedoporučuji číst osobám mužského pohlaví,bo by mohlo dojít k urážce vašeho ctěného ega a to bych moc nerada...to mi věřte

Dále už jen na vlastní triko... no ikdyž,ono to zas tak strašný asi nebude

Včera jsem se zasmála u icq Přišla mi zpráva "asi mám angínu a bolí mě i dýchat"(nevím přesně jak to bylo) tak jsem odpověděla ".....taky klidně můžeš mít zápal plic,měl by jsi si dojít k doktorovi" načež mi po půl hodině přišla zpráva "asi mám fakt zápal plic"...
Propadla jsem neskutečnému záchvatu smíchu,protože to bylo potvrzení mojí teorie v praxi,že i rýmička zabíjí a čím horší nemoc poradíte,tím je větší procento pravděpodobnosti,že si jí dotyčný chlap vsugeruje a div ne nainstaluje do organismu
Dámy,ověřeno v praxi,na tuhle chvíli jsem čekala...do té doby to jen slýchávala od ostatních
Já fakt nemůžu...hihi.

PS:Jsem hnusná,že se mu směju když trpí,že... Jenže to je moje obrana proti bolesti jím způsobenou

A ještě dodávám pár pěkných(asi i pravdivých) citátů na téma muži

Nic není na světě slabšího než muž. - Homér
Jediných talentem muže je to, že dokáže opravdu milovat ale ne vždy, ne věrně, ne často a ne dlouho. - George Bernard Shaw
Chlapům nikdy nic nedojde. A když už se to náhodou stane, může být příliš pozdě. - J. Jannesová
Někteří muži jsou všichni stejní. - N.N.
Jsou tři druhy mužů, kteří nerozumějí ženám: mladí, dospělí a starci. - Tristan Bernard
Muž se naučí milovat jen s jednou ženou. A s více ženami se jen naučí opovrhovat láskou. - Karl Emil Franzos
Věk okolo třicítky je pro muže kritický. Tehdy se dělají největší hlouposti, nebo spíš je to věk, kdy hlouposti, které provedeme, začínají být nenapravitelné. -Jean Dutourd
Muž má dvě možnosti - buď ženu dokonale poznat, nebo ji milovat. - Sebestian Roch Chamfort
Muž, který by mohl žíti vedle ženy tak volně, jak to předpokládá přátelství, a nevzplane nikdy touhou, odporuje vší přirozenosti. - André Maurois
Jenom muži, kteří si myslí, že ženy jsou stejné, jsou všichni stejní. - John Boynton Priestley

P.

Změna je život...nebo život je změna?Obojí asi platí.

Jenže...proč se ty změny dějí zrovna když je člověk nejmíň chce a potřebuje a očekává...

Proč se někdo nemění jak fyzicky tak psychicky a někdo jo?Třeba já.Lidé ze základky mě nepoznávají,člověk,kterého jsem kdysi dávno potkala v autobuse a jakou dobu jsme si psali a několikrát se viděli,mě též nepozná,když nastoupí do stejného busu jako já.

Nemám tu odvahu ho oslovit.

Má to výhodu nebo naopak nevýhodu?

U mě určo výhodu v nevýhodě,protože,když potkám spolužáka co mě neměl rád,nemusím sklápět oči a dělat,že nejsem,protože vím,že on mě prostě nepoznává,ale já se mu můžu klidně podívat do očí.Na druhou stranu lidi,u kterých bych chtěla aby mě poznali,když se potkáme,to trošku zamrzí.Jenže pokud je sama neoslovím,tak nemůžu nic čekat...bohužel.

Největší změna,která mě asi potkala(bohužel nejdřív loni na podzim a pak letos 20.6.),je ta,že ze dne na den jsem sama... už nemám vedle sebe toho milovaného človíčka...prostě se rozhodl žít sám a užívat si života(podle jeho hrocení fesťáků,auta,práce a s minimem volného času,který musel předtím věnovat mě).Nemám mu to za zlé,protože každý si potřebuje udělat v hlavě a v životě jasno,ale přemýšlím co bude.Nechci být sama,ale zároveň vím,že to jinak nepůjde,protože vedle sebe nikoho jiného nesnesu...a kor bez špetky citu a nebaví mě se přetvařovat.Jenže neumím být sama a nechci být sama...najednou nevím co s volným časem,protože jsem veškerý obětovala jemu,nemám oporu,nemám nikoho s kým by mi bylo dobře,nemám s kým posedět na louce a jen tak si povídat o ničem,či zavřít klapačku a jen si vychutnávat ten pocit,že člověk není sám... a kor já se svojí debilní kozorožeckou povahou...

Nic nemám,nic mi nezbylo,jen v hlavě úplné prázdno.

Myslím,že kdyby se mě někdo zeptal jak se jmenuju a co jsem měla včera k jídlu,budu muset hodně přemýšlet abych si vůbec vzpomněla

Jediný co by mě zajímalo,proč to tak zatraceně bolí?Proč má člověk chuť zmizet z povrchu zemského nebo toho dotyčného nejlépe upálit na hranici?

Vím,že to přežiju a zvládnu,ale do doby,než to přejde,budu uplně mimo a tyhle stavy já fakt nemam ráda,protože to nejsem já.

Nenávidím depky...

P.v depkoidním stavu s depkou jako kráva

PS:Nesnáším,když ze mě někdo dělá chudinku nebo debila - rodiče

A nesnáším lži(zřejmě je bere jako milosrdné aby neublížil,jenže nakonec s opačným efektem...) - on,mého srdce zrádce...

Den dnes docela dobrý,ano usmívám se...

Až na práci,která mi ne nevyšla,ale byla opět odložena na začátek července,takže pátrám dál a sem zavolám v tom červenci.V našem okolí sehnat práci je děs a běs a bída,nebo neumim a nevim kde hledat...

Jedna obyčejná cesta busem z bodu A do bodu B

Náladu mi dopoledne nakopl řidič autobusu,který nebyl schopen zapnout v busu klimošku na více než minutu a víckrát než jednou...přes to,že tam byla a funkční a nechal lidi trápit v neskutečném dusnu-fuj,ještě teď je mi špatně je sice velice pěkné,že dopravní společnost koupí klimatizovaný autobus,ale mohl by ještě naučit řidiče jejímu použití...vyhl by se totiž stavění na okraji škarpy blijícímu cestujícímu,třeba.

Jsem ráda,že má cesta končila dnes asi o 20km dříve než normálně,jinak bych tím blijícím byla já,nejednou Nemusím dodávat,že ty busy sice mají okna,ale jsou tak malá,je jich málo ak tomu je skoro nemožné je otevřít,že jsou k ničemu... výrobce totiž předpokládá,že když má bus klimatizaci,okna nejsou až tak zapotřebí... ve světě to tak možná je..u nás asi nikoli.Nicméně přežila jsem.

V Kolíně mě dostala slečna Španělka slovy "this is kutna hora?" Já na ní koukala(aj neumím/velmi málo) a odpověděla "no,this is Kolín" a ona na to "ok,kutna hora" a jala se balit věci,že vystoupí načež ji odchytl jiný turista a řekl jí,že to je opravdu Kolín.Asi nepůsobím důvěřivě Příště radši mlčím.Ale proč se mě ptala,když mi nakonec nevěřila?Toť otázka.Nebo jsem snad odpověděla špatně?

Ti turisti,to je věc,fakt.Po cestě si fotí pole rozkvetlé bílým mákem,pole s obilím a kdyby mohli tak se ještě budou fotit jakože "jedeme busem do KH" Nevím,možná bych se v cizině chovala stejně,možná ne.

Místenky no comment,turisti hledají číslo sedadla shodné s místenkou aby si nakonec stejně sedli jinam nebo vyhodili z místa člověka co má tunu bagáže a je rád,že se někam nacpal

Co mi ale zpravilo náladu na 150% je moje nová peněženka Dakine.Původně jsem si měla jít pro brýle do sportu,ale poté co jsme s přítelem zjistili,že "polední pauza" ,napadlo ho,že jsem vlastně chěla ještě peněženku a tak naše kroky vedly ke skateshopu,kde na mě čekala...uplně poslední z posledních.No mám z ní fakt radost. velikou.Leží vedle mě a každý druhý pohled mimo patří jí...ne nejsem magor,jen z ní mam opravdu velkou radost Málo mi stačí ke štěstí.

A to jsem ještě netušila,že mě překvapí i herka,svou dnešní dopředností ala tryskáč s velmi jedovatými brzdami Ne vážně,byl super.Šlapal jak hodinky,makal,snažil se mi vyhovět v mých výmyslech,dokonce mi odpustil i moje občasné vypadnutí z rytmu či skoro opuštění sedla Chodil na myšlenku. A ještě si pak chtěl hrát.Takže jsme běhali přes kavalety a doráželi na sebe,běhali po jízdárně,z běhu zastavovali na místě a podobné pitominky a on všude a celou dobu za mnou nebo vede mě.Asi se velmi dobře vyspinkal,za což mu velice děkuji.Člověk by čekal,že padnu únavou,ale e e ,nabil mě pozitivní energií,kterou jen tak nevyčerpám,ikdyž fyzicky unavená za celý den jsem.

Třeba bude kůň jiného názoru a vyjádří se k tomu osobně,třeba ne...

Nic,jdu na kutě.Mozek začíná vykazovat nebezpečně vysokou aktivitu plodit "nepublikovatelné" hlody ala magor (viz haluz v mých prvních příspěvcích)

Dobrou noc strýčku Fido-dobrou noc děti

Však to říkám... mažu ho uložit ke spánku,než se něco stane

P.

P.

Nechtěla jsem tohle téma vůbec načínat,protože je to za prvé téma šíleně obsáhlé-a kdo se s tím má psát J a za druhé neobjektivní,protože to co tu píši je můj názor a jistě se najde určitá skupina lidí,co se mnou na 258% nebude souhlasit.Takže tak.

Ale co mě přivedlo k tomu něco k tomuhle tématu napsat?

Dnešní dialog s "kamarádkou" od koní(bývalo,odešla) o posílání koní na jatka... Narazila na video na youtube,které ukazuje koňská jatka a ptala se mějestli dokážu pochopit jak může někdo zabít koně.A já jí odpověděla: "budeš se divit ale dokážu... jako u nás jsou pro maso chované krávy a prasata tak někde se chovají koně... pokud je někdo zabije humáně,rychle a v souladu se zákony na jatkách stejně jako krávu nebo prase,tak mi to nevadí,daleko horší je když nějaký milovník koní stáhne koně z jatek nebo chová koníky jako znalec,jenže se pak ukáže,že u něj to zvíře trpí ještě víc a musí se následně v bolestech nechat utratit... koňské maso bych vědomě asi nejedla,ale v zásadě proti tomu nejsem,proti gustu....Měla jsem kousek salámu...

Vadí mi spíše věci kolem,jako třeba několikahodinové převozy v přeplněných autech bez přestávky a vody."Samotné usmrcení na jatkách je pro zvíře spíše vysvobozením,pokud cestu vůbec přežije.

Načež mi neodpověděla,tak nevím jestli čekala,že jí budu spílat jak jsou lidi hnusní a jak je strašné dát koně na jatka.Asi se urazila J

Nejsem nelida a v zásadě nemám ráda házení všech do jednoho pytle a odsuzování.Snažím se jen mít nestranný pohled na věc,ikdyž mi v maštali stojí 8miletá herka(to není nadávka) s bolavýma zádama,co bez denní práce bude někdy ve 14ti letech nemohoucí nosit sedlo.Ale mám ho hrozně ráda.

Jatka:

Na jatka bych koně sama nedala,takže nechápu že to někteří lidé dokáží,ale já osobně bych tam neodvedla ani krávu či prase,takže jsem neobjektivní,protože nechápu ani ty J .Je v tom moc peněz,takže pro ty lidi zdroj obživy,čemuž na druhou stranu rozumím.

Slyšela jsem dost od člověka co pracoval někde ve Švýcarsku u koní,kde se koně vodili na jatka běžně,protože jich měli nadbytek a nebyly nijak vysoce výkonní ve sportu.Tak to je.Myslím,že to tak jednoduché nebude,ale dělá se to asi i dnes.

Na druhou stranu obdivuji lidi,co dokáží pracovat na jatkách...mě se na praxi(exkurze na jatka) podívalo těsně před svou smrtí prase do očí a dodnes mám ten pohled před očima a dodnes se mi z něho dělá tak nějak divně.

Ale nemám problém jíst maso J ba naopak mám ho velice ráda.

Smrt zvířete jako takovou vidět nemusím,ale manipulace se zabitým prasetem mi nedělá problém třeba na zabijačce.

A pokud se mi kůň zraní a bude nevyhnutelné ho poslat na věčné pastviny,tak ho radši na místě utratím,než třeba se zlomenou nožkou povleču na jatka...protože ne všechny jsou uzpůsobené k porážce koní a představa,že sháním půl dne dopravu a vleču koníka přes půl republiky,se mi nelíbí.

Takže k jatkám jsem asi své řekla.

Týrání:

Pokud bych věděla,že nebudu moci koníka živit,radši ho prodám nebo daruji a šíleně to obrečím,než ho nechat o hladu stát někde na vydupaném plácku bez stébla trávy a péče,jen proto,že ho mám strašně ráda(to koně neuživí milé děti) a pak platit jeho utracení v případě,že mě někdo udá a kůň bude v hrozném stavu,popřípadě odvoz již mrtvého koně kafilerkou.

Nechápu lidi co tohle nechápou a i přes viditelnou finanční tíseň si doma koně nechají a trápí je hlady a nedostatečnou péčí(korektury kopyt,ošetření zranění)... stejně tak nechápu naše zákony,které tohle absolutně neřeší a kolikrát se od případu distancují úplně nebo zadají nesmyslnou pokutu,která věc nevyřeší,ba naopak ještě zhorší.Ono se to totiž vyřeší časem samo...nebohé zvíře chcípne na infekci,či hlady.A majitel?Vyfasuje zmíněnou pokutu a to je vše...nebo možná podmínku?To fakt nevím.Jestli někdo víte,tak křičte J ať se taky poučím co dostanu za týrání koně J

Podle mého názoru by měl majitel vyfasovat vězení,pokutu a ještě doživotní zákaz chovat jakékoliv zvíře.

Pro představu co stojí kůň v počtu jeden kus v domovské maštali,kde si vše majitel platí a dělá sám...liší se individuálně od koně a možností J

Seno-na rok cca 6000kč-několik balíků.Počítám,že od jara a přes léto má kůň pastvinu s trávou,kdy se seno ubírá.Sám si je složí do stodoly J

Jádro-300 kč/měsíc pytel ječmene(50kg)-můj kůň+krademe majitelce trochu ovsa bo ona nám krade ječmen J,jiný třeba více,či žádné. Sám si pro něj několik km dojede J

Sláma-Slámu přesně nevím,dělíme se třemi,každý rok jiná částka...loni jsem neplatila nic,kůň ještě nebyl.Letos sláma teprve bude a bude jí málo. Sám si ji štosuje k fukaru do stodoly J

Veterinář-podle úkonů a podle ceníku daného veta

v závislosti na závažnosti zranění od cca100 do několika tisíc kč

Očkování-cca 200kč/ks(cca jednou do roka několik vakcín)

Odběry krve na vyšetření kvůli převozům,zjištění nemocí...počítá se na stovky kč...

Odčevení-pastou cca 500kč,odčervovací pasta(půlročně),nebo 150kč-roztok od veta(též půlročně) +platíte doktorovi cestu k vám.

Kovář-podle kováře a jeho ceníku

Jednou za cca 4 - 6 týdnů(bosý kůň),nebo 8 - 10týdnů(kovaný kůň)

Korektury(sestrouhá přerostlou rohovinu a zarovná kopýtko) cca 300kč

Kování-na přední nohy 600kč,na včechny 4 nohy 1200kč
Sám si drží nohy koně

+ věci na koně,jako čištění,výstroj,doplňky ke krmení a podobně.Počítá se i cesta do stáje k nákladům,takže benzín...

A k porovnání náklady na koníka ustájeného v nájemní stáji.

Měsíčně platíte od cca 3.000kč do cca 8.000kč(stáje luxusnějšího charakteru a stáje v praze-některé,někdy i více tisíc)

Kováře a veterináře si platíte podle výše uvedeného sami.

Výhoda ustájení v nájemní stáji je v tom,že nemusíte řešit krmení,kydání a jestli můžete ten den přijet nebo ne a podobně-vše za vás zařídí a udělají... vy jen platíte.

A opět tu platí + věci na koně,jako čištění,výstroj,doplňky ke krmení a podobně.Počítá se i cesta do stáje k nákladům,takže benzín...

Ceny u obou nejsou pevné a dané...je to jen cca a u každého koně a člověka se může lišit v závislosti na podmínkách ustájení,dodavatelích krmení a tak dále.

Tak jsem se dostala od týrání a jatek úplně k něčemu jinému J tak to radši ukončím J

P.

U čeho dobrovolně denně a skorodenně umírám smíchy?

A proč vůbec dobrovolně umírám smíchy?Toť otázka... Nechci být na světě zbytečně dlouho-to jako strašit do 150ti let věku,proto bych si neměla moc prodlužovat život smíchem,ale když já prostě bez smíchu tak nějak neumim existovat...směju se jak blbec,skoro pořád a skoro všemu...i totálním kravinám,hodně lidí si při pohledu na mě tlemící ťuká na čelo,proč,nevím .No nejsem já vysmátá?Ne nejsem,mám i dny kdy se nesměju vůbec...ale spíš než dny jsou to jen hodiny v daném dni,protože se vždy najde někdo nebo něco co mě donutí se usmát.

K věci,u čeho vlastně umírám smíchy.

Je to blog lavery,která mě svými fejetony na středu z koňského prostředí,skoro každou středu naprosto ničí,protože po přečtení nelze jinak než mít slzy v očích a být v křeči ze záchvatu smíchu. http://www.mojee.estranky.cz/ každou středu se těším na další zaručený recept jak si prodloužit život o 10let minimálně.

Dál je mým denním chlebem deník chudáčka koníčka Finečka (http://fajn.fino.sblog.cz/ ) ,nemám co dodat,prostě super čtení a ty fotky...

No a nakonec si pročítám každý den deník Draace ( http://draace.sblog.cz/ ),nejen z koňského prostředí.

U těch hajter je ale sranda co.

Narazila jsem na ně uplně náhodou a teď si nějak neumim představit co jiného bych četla,když ne tohle... a to nám chtějí v práci zatrhnout icq a internet(jakože pro osobní potřebu-to sem zvědavá co tu těch 11 hodin budu dělat,když nebudou chodit lidi,asi si najdu jinou práci,kde budu mít prác po celou dobu pracovní doby nebo se dám na čtenímnebo začnu studovat a dodělám vejšku).

Někdo čte ráno zprávy,já čtu tohle... teprve po přelouskání těchto blogů,se vrhám na ostatní weby a pak na práci...

P.

V souvislosti s nedávnou událostí,která se mi stala jsem se rozhodla písnout něco z minulosti mě a mých mobilů

Psal se rok 2004,bylo těsně před vánočními svátky a blížil se můj nástup na střední školu(věděla jsem,že se někam budu hlásit,nevěděla jsem kam,ale věděla,že za koňmi,čili na intr).Tak padlo rozhodnutí našich pořídit mi mobil abych byla jakože pod kontrolou.Samozřejmě jsem vůbec nevěděla,že telefon dostanu,ale na druhou stranu nějaké tušení tam přeci jen bylo.Přeci by nenechali dítě celý týden bez kontroly

Inu nastal ten den a pak i Štědrý večer,kdy se po večeři konečně usedlo k dárečkům.Přibližně někde v půlce byl ON,ten balíček s mobilem.Ovšem když jsem ho vybalila,moc ráda jsem nebyla-nicméně lepší než nic.Koukal na mne alcatel,takového divného tvaru,stříbrnošedé barvy (foto jsem si půjčila z www.katalogmobilu.cztak snad se nebudou zlobit )

S ním jsem strávila něco kolem půl roku,než z čista jasna prostě přestal fungovat(díky bohu ).

Někdy v létě jsem dostala nokii 3310-naprosto super telefon,obrázek snad přikládat nemusím .Toho jsem měla cca rok,než mi upadl a rozbil se display-proběhla výměna a telefon mi dělal společnost další rok,než se mu display rozbil znovu,jenže to už se spravovat nenechalo,protože to bylo pomalu dražší než nový telefon.

Tak jsem si koupila od strejdy Samsung-nevím číslo a dohledávat se mi ho mezi tím množstvím nějak nechce Bylo to stříbrné,malinké "véčko",po kterém jsem v té době hrozně toužila,protože přece véčka byla in Ani nevím proč jsem se ho pak zbavila,vlastně vím...mohlo za to anglické ovládání(byl dovezen ze zahraničí) a vždy když mě někdo prozváněl a já se chtěla podívat kdo to byl,otevřením mobilu jsem to dotyčnému zvedla,fakt mě to štvalo.Takže jsem ho prodala a místo něj dostala 3510,což je taky parádní telefon,hlavně děsně odolný,což jsem potřebovala.

Jenže ejhle telefon sice super,ale baterka vydržela jen pokud se nevolalo a při plném nabití se za půl minuty hovoru telefon vypl...celkem k ničemu.Nicméně mi leží doma jako náhradní dodnes.

Jako student,nepracující,bez peněz nebyla jiná možnost než ukecat někoho z rodiny o půjčku J takže mi babička koupila 3410,kterou jsem měla až do ledna 2007,kdy jsem si šla koupit Sony Ericsson K 750i.Nokii jsem dala mámě,protože její 3310 měla také v háji baterku.

No a ke komu se vrátila stará dobrá 3410,když ve středu 4.6.2008,kolem 14:30hod přišel o svůj milovaný k750i?No ke mně.

Zítra bych si při troše štěstí měla dojet koupit nový telefon,protože baterka v nokijce už také není co bývala a denně nabíjet mě nebaví,nehledě na to,že nedokážu cestovat bez muziky v uších...což by šlo s Mptroskou,ale kdo má pořád kupovat ty baterky?

Jen jsem zvědavá z čeho zaplatím seno herce

To bude teprve sranda.

PS: Myslím,že není nutné dodávat obrázky zmíněných telefonů... vyhledávače je umí najít taky

Takže toť můj mobilní život... Kolik mobilů za život ještě vystřídám?Lepší nevědět.Milovala jsem k750i a o novém telefonu jsem vůbec neuvažovala...naprosto mi vyhovoval.

Proč jsem musela mít takovou smůlu? Chudášek majinkej(ne já,ten mobil ).Můžu nadávat maximálně sobě,za neopatrnost.

Řeknou stejně jako deset slov.

Takže velice děkuji za nové smajlíky

Obzvlášť ten koník mě nadchl ale jinak jsem naprosto v pořádku(až na tu hlavu,že)...kdyby náhodou někdo věděl jakou má ten smajlík zkratku,písněte mi jí pls do komentářů....díky,díky,díky já jsem totiž krapet mimoň a jak mě něco nebije do očí tak to nevidim.

Měla jsem zůstat doma v posteli... vůbec nic z toho co se mi mělo toho dne stát,by se nestalo...že mi ten budík ráno nebyl varováním...

Maximálně bych byla naštvaná za prolenošený den,ikdyž vlastně taky ne,protože mám lenošení ráda-občas,ale zase bych neviděla to co jsem viděla,protože to se normálně nevidí...no a v neposlední řadě bych měla telefon.

Jak to všechno začalo:

Po příjezdu na Florenc jsem namířila směr veřejné záchodky abych zjistila,že mají zavřeno.Bylo 10:40 a otevírací doba byla od brzo ráno do 10:00 pak od 10:00-10:15 pauza na úklid,pak mělo být otevřeno a někdy odpoledne opět přestávka na úklid a opět otevřeno.

Dveře zamčené i přes jasnou otevírací dobu.Vrátila jsem se tedy dost naštvaná se slovy "k čemu tam ten papír vůbec mají,když podle něj stejně nejedou" a usadila se vedle pána co si četl noviny naruby a během chvíle si ke mě přišel přisednout pán snad japonské či jaké národnosti a takovou divnou angličtinou se mě zeptal jestli je tohle nástupiště číslo 2,tak jsem jen přikývla a věnovala se dál muzice ve svém telefonu.Ne že by se před ním tyčila cedule s obří dvojkou.

Nedlouho na to mi do koutku oka padl potulující se kluk kolem dvacítky jak obchází člověka po člověku a něco jim říká.Nevěnovala jsem tomu pozornost a zabořila oči do země s nadějí že mě přejde,protože mi bylo jasné že chce peníze na bus a kdybych měla každému co tam takhle projde dát nějakou tu korunu,tak nedělám nic jiného.

Jenže on se u mě zastavil a tak jsem sundala sluchátko a zeptala se co potřebuje.Vůbec mu nebylo rozumnět,ale asi na třetí pokus jsem vydedukovala "prosim mohla by ste mi pomoct?" a já se ho třikrát zeptala s čim chce pomoct.Jenže bohužel jeho odpovědi jsem ani napotřetí úplně neporozuměla,ale nějak si domyslela že chce na autobus když na něj ukazoval.Odmítla jsem ho.Byl na 100% buď pod vlivem drog či měl absťák,nebo byl šíleně nalitej.Nevím a vědět nechci.

Přepadla mě žízeň a tak jsem si šla do automatu pro perlivou vodu.Naházím tam 15kč a po zmáčknutí tlačítka mi vypadne dole petka s vodou.Jaké bylo ovšem mé překvapení,když jsem místo vody nahmatala ještě Cappy ice fruit v ceně 25kč.První a toho dne zároveň snad poslední věc(krom přítele samozřejmě),která mi aspoň trochu zlepšila náladu.

Cestou busem přes Prahu se mi naskytl pohled na škodu Octavii RS se samolepkou začátečník.Upřímně jsem se zasmála.Buď dobrá recese,špatný vtip nebo bohužel krutá realita.

Posléze proběhla výměna názorů po sms a těsně před chalupou telefon od šéfky,která mě neskutečně zjebala za to,že jsem něco neudělala,ikdyž jsem se jí omluvila,že mi celé dva dny nebylo dobře od žaludku,docela hnusně mi odpověděla,že jí to nezajímá.Jen mě utvrdila v tom,že jsem blbá a že příště mě vůbec nemusí trápit,jestli místo mě během půl hodiny sežene do práce náhradu nebo ne,když já jí zavolám,že nepřijdu,protože mi není dobře a jdu k doktorovi.Už ne,dělání blbečka stačilo.

A aby toho nebylo málo,tak jsem odpoledne přišla o mobil.Vystupovala jsem v přívalovém dešti od kamarádky z auta do vody valící se po silnici(málem nám to při odbočování strhlo auto a při vystupování jsem měla vodu skoro po kolena-to jen pro představu aby jste věděli kolik asi teklo vody) a zřejmě tam mi vypadl telefon z kapsy a voda ho někam odnesla...zjistila jsem to až u kamarádky doma.Nenašla jsem ho i přes skoro okamžité hledání.Nenašla jsem ho ani po dešti s otcem ani pak s přítelem a řekla bych,že ho nenajdu nikdy,protože když jsem viděla kudy by musel proplout aby vyplaval kdesi mezi poli,naděje umřela.Samý mostek,samá skulinka kde se mohl zaseknout... vrstvy bahna co tekly spolu s vodou z polí,šutry.

Prostě a jednoduše můj milovaný K750i,rok a něco starý,s 2Gigovou paměťovou kartou,simkou se všemi čísly,tisícovkou fotek,spoustou muziky a souborů je beznadějně pryč... tak jen doufám,že bude odpočívat v pokoji.Simku mám novou se stejným číslem(výhoda paušálových zákazníků),ale čísel jsem sesumírovala zatím asi necelou polovinu a soubory a fotky ty už nedám do kupy nikdy.

Neskutečně jsem to obrečela,protože mě nestál zrovna málo a byla to první dražší věc kterou jsem si koupila ze svých těžce vydělaných peněz.

Fakt jsem radši měla zůstat doma... vědět to,tak zamknu fon do trezoru a sebe zabalím do peřin na celý den.

ani nevim jestli se mam smát nebo brečet...